Vejprtský Grund – příběh zaniklé nejstarší části města

Asi všude jinde na světě by nejstarší části města byly zachovány a pečlivě udržovány. Bohužel v oblastech česko-německého pohraničí a zvláště přímo v tzv. hraničním pásu se likvidovalo bez respektu vše, co zde stálo. A že leckterá města vznikala přímo na hranici? Nikoho to v 50. letech 20. století nezajímalo.

Takže dnes, když se chceme projít nejstarší částí města Vejprty, jdeme převážně divokou přírodou, ze které často vystupují pozůstatky slavné historie města a jeho promenádní krajiny. I proto je tato procházka velice poutavá a důležitá.

Z ulice Údolní odbočíme vlevo na lesní cestu, která se sklání do údolí Polavy. Po obou stranách cesty dříve stály honosné domy a dokonce jedna vila, která spíše připomínala zámeček. Byl to restaurant "Zur Grundmühle", který založil Anton Anger.

Na stejné cestě směrem dolů měl svou vilu a také továrnu mecenáš města Vejprty Franz Pohl. Na přelomu 19. a 20. století patřila jeho rodina a následovníci k nejbohatším obyvatelům Vejprt. Vyráběl a prodával punčochy ve zdejší přádelně. Jo, holt ženám byla v Krušných horách stále zima. Jeho úspěchu se nelze divit. On i jeho následovníci patřili mezi největší sponzory dobročinných aktivit ve městě. Podílel se na stavbě nemocnice, chorobince a také školy.

Po cestě sejdeme až na nejnižší bod, kde nás čeká místo věnované památce Antona Günthera, slavného hudebníka z Božího Daru. Této jedinečné kulise z kamenů, mechu a nápisů se říká "Günther-Ruh" a pořádají se zde pravidelně vzpomínkové akce. Celé místo je velice fotogenické a zalité zelení, zvláště v červnu.

Odsud se vydáme dál po prosekané cestě až k hraničnímu přechodu, kde nalezneme spoustu pozůstatků po továrnách, které zde nechali postavit slavní vejprtští podnikatelé. Nalezli bychom zde Blechhammer s restaurací a další provozy.

Přímo u nich přechází potok Polava středověká obchodní stezka z Halle do Prahy, po které putovalo zboží a také sůl. Do prudkého svahu směrem k Přísečnici vedla stezka hlubokým úvozem, aby byli obchodníci chráněni před výkyvy počasí a nenechavci. Dnes je úvoz zarostlý zelení, ale dříve byl zcela holý, jak můžeme vidět např. v saském Rübenau.

Vystoupáme cestou vzhůru až k lesu, odkud se nám otevírají krásné výhledy na Bärenstein. Podél této cesty stály opět všude domy. Dnes je historie této části města s pietou připomínána krásnou naučnou stezkou s mnoha informačními tabulemi, které vás ponoří do nedávné historie.

Pod lesem dojděte až k malému skalnímu ostrohu, ze kterého je nádherný výhled na Kühberg, Bärenstein a hluboko do Saska.

Odsud můžete projít podél lesa až k prvním domům v ulici Havlíčkova, odkud se již budeme vracet skrze malebnou a klidnou část města zpět k nádraží. Za povšimnutí ještě stojí zarostlé a zapomenuté dětské hřiště z 80. let 20. století, které působí až hororově a je skvělou kulisou pro dobu nedávno minulou.

Po Hasičské ulici se dostaneme zpět dolů k nádraží Vejprty. A jako zlatý hřeb na konec doporučujeme najíst se ve vyhlášené restauraci Pod Lipami u hraničního přechodu nebo v pizzerii, taktéž u hraničního přechodu.

• Print page