Po nové Hřebenovce

V uplynulých 12 měsících probíhalo velké přeznačování páteřní turistické trasy přes východní Krušné hory, tzv. Hřebenovky. V úsecích, kde červená značka vedla po silnici, nebo po dlouhých asfaltových úsecích se Klub českých turistů snažil o přeložení trasy na vhodnější cesty. Konečně po letech zmizely životu nebezpečné úseky mezi Klínovcem a Měděncem, a z Měděnce na bývalou Rusovou. Červená trasa se nyní klikatí lesními a polními cestami mimo frekventované silnice. Mezi Přísečnicí a Horou Sv. Šebestiána se červená vzdálila od původní nekonečné lesní asfaltky a přiblížila se přírodní rezervaci Prameniště Chomutovky. Kosmetické úpravy Hřebenovka zaznamenala v oblasti Hory Sv. Kateřiny. Značkaři zde přebarvili zelenou na červenou a naopak, aby Hřebenovka po celé své délce ve východních Krušných horách zůstala na červené a turisté nemuseli bloudit. 

Vyznačením Hřebenovky ve východních Krušných horách došlo k odstranění bílých míst na mapě. Milovníci dálkových treků si tak mohou projít celou Hřebenovku od Hranic u Aše na západě až na Praděd na východě. KČT se tak vrací k odkazu svých předků. Modrá hřebenovka totiž bývala nejdelší a jednou z nejstarších dálkových tras v Evropě. Její počátky sahají do časů habsburské monarchie. První úseky začal od r. 1902 značit Horský spolek pro nejsevernější Čechy v oblasti dnešního Českého Švýcarska. Postupně se přidávali turistické spolky směrem na západ i na východ. Na území Čech a Moravy vedla po horských masivech z Krnova do Vyššího Brodu a pokračovala dále do německých zemí. V době své největší slávy v meziválečném období dosáhla Modrá hřebenovka délky 1200 km. 

Poslední úsek, který byl přeznačen během letošního června, je mezi Českým Jiřetínem a Flájemi. A sem vás také zveme na dnešní výlet. Jedná se o okruh - start a tedy i cíl trasy si můžete zvolit buď v Českém Jiřetíně, nebo na Flájích. Obě místa jsou obsluhována linkou č. 523 z Litvínova, která jezdí každé 2 hodiny (o víkendu kolem poledne s čtyřhodinovou pauzou, ideální na túru). Máte tak jednou příležitost nechat auto doma a využít ekologičtější způsob dopravy. Kdo by si chtěl putování prodloužit z Českého Jiřetína např. na Klíny (bus 523), či z Flájí do Nového Města (vlak Moldaváček), není zbytečně vázaný na svého čtyřkolého miláčka.

Pokud začneme v Českém Jiřetíně, červená turistická značka nás již nepovede po úzké silničce do prudkého kopce na Horní Ves, ale místo toho budeme pozvolně stoupat kolem přesunutého kostela sv. Jana Křtitele, překřížíme sjezdovku Čerťák, abychom nakonec vyšli u hráze přehrady Fláje. Tato lokalita v posledních letech ožívá a byla by chyba ji při putování po Krušných horách minout. Povodí Ohře zde vybudovalo informační centrum, které má v letní sezóně otevřeno od středy do neděle. Z důvodu stavebních prací letos bohužel není možné absolvovat prohlídku unikátní duté hráze. Ušetřený čas tak můžete strávit v novém bistru Fláje, nebo ve stánku Bistro u Henryho. Malí návštěvníci zajisté ocení nové hřiště. 

Dálkoví turisté mohou po červené značce Hřebenovky pokračovat k bývalé obci Fláje, kde jsou původní základy kostela sv. Jana Křtitele, a odkud byl při zatápění Flájí zachráněn přesunutím do Českého Jiřetína. Na všechny poutníky dohlíží a klidnou hladinu vodní nádrže hlídá patron vod a zpovědního tajemství sv. Jan Nepomucký. Červená vás dále povede přes zaniklou obec Vilejšov, Vrch Tří Pánů až do Nového Města, odkud se můžete vrátit vlakem zpět do Litvínova, nebo dále pokračovat přes Cínovec, Komáří vížku a Adolfov až do Petrovic, kde krušnohorská Hřebenovka plynule přechází na Hřebenovku Českým Švýcarskem. Celá trasa Hřebenovky východním Krušnohořím z Božího Daru do Petrovic měří 143 km a doporučujeme ji rozdělit do 7 denním etap.

Náš okružní jednodenní výlet však na Flájích červenou opustí a bude zpět do Českého Jiřetína sledovat zelenou značku. Ta vede kousek po silnici, aby se po necelém kilometru zanořila do lesa. Zde začíná NS Flájský kanál. Romantická procházka podél technicky mistrovského díla z počátku 17. století nám na poutavých infotabulích přiblíží historii plavení dřeva ze zdejších svahů až do Freibergu, kde se využívalo v tamních hutích, hamrech a dolech, ale i jako stavební materiál.

Cestou můžeme obdivovat úsek vytesaný ve skále či umělý vodopád, který byl vybudován jako náhon pro vodní turbínu do továrny na lepenku. Z trasy naučné stezky je možné odbočit doleva a pokračovat do centra obce Český Jiřetín po silnici, nebo se můžete i nadále držet naučné stezky lesem a dojít k hraniční lávce. Odtud vás již německá červená a zelená značka dovede podél hraničního potoka až na hranice. Kdo by si chtěl projít téměř celou naučnou stezku Flájského plavebního kanálu, může po značkách NS pokračovat i nadále. Potká vyhlídkové místo s překrásnými výhledy na přehradu Rauschenbach či vrch Schwartenberg nad Seiffenem, odkud za hezkého počasí vzlétávají paraglidisté.

TRASY

1. Kratší varianta 10,1 km
2. Střední varianta (celý plavební kanál na české straně a návrat zpět Německem) 15,4 km
3. Nejdelší varianta (celý plavební kanál na české a část na německé straně + výhledy na vodní nádrž Rauschenbach) 21,4 km

Klub českých turistů všechny změny v turistickém značení obratem hlásí na www.mapy.com. Vždy však dochází k časovým prodlevám mezi vyznačením trasy a aktualizací mapových podkladů. Nespoléhejte se proto pouze na mobilní aplikaci ve svém telefonu, naplánujte si trasu předem doma, a v terénu pak raději sledujte turistické značení. Kdo na trasu Hřebenovky vyrazí do konce června, možná bude mít štěstí a potká značkaře při práci. Značky na stromech jsou již sice namalované, ale je třeba ještě vyměnit řadu směrovek a instalovat infotabule v jednotlivých uzlových bodech: Klínovec - Měděnec - Hora Sv. Šebestiána - Lesná - Český Jiřetín - Nové Město - Komáří vížka - Petrovice. Pokud žádné značkaře nepotkáte, snad aspoň oceníte jejich nezištnou práci, kterou vykonávají ve svém volném čase pro nás pro všechny, kdo se vydáváme do přírody objevovat její krásy a červená, modrá, zelená či žlutá jsou našimi němými průvodci.

• Print page