Za Krušnými horami do Národního muzea v Praze

Když vám nevlídné počasí nedovolí vyrazit do hor, máme pro vás trochu netradiční tip na výlet. Zveme vás totiž do Národního muzea v Praze, kam se můžete vydat pátrat po stopách Krušných hor. Otisků našeho rudohoří totiž v české historii, fauně, floře, geologii, mineralogii a dalších oborech najdete nespočet.

Namátkou jsme vybrali několik z nich: Začneme-li hezky chronologicky na časové ose, můžeme se přenést až do pravěku. Díky paleontologickým nálezům z Ahníkova víme, že se pod Krušnými horami už před 20 miliony let rozkládal subtropický prales plný tůněk, bažin a potoků a v něm se proháněli předchůdci dnešních jelenů, žiraf, koní či nosorožců. Všechny nálezy jsou spojeny s těžbou hnědého uhlí v podhůří, které se zde formovalo v průběhu třetihor. Obec Ahníkov musela ustoupit postupující těžbě uhlí v dole Nástup Tušimice v roce 1985. Lokalita, dříve známá pod jménem Merkur, získala celosvětovou proslulost díky svému jedinečnému fosilnímu materiálu. I na ostatních lomech došlo v minulosti k řadě nálezů třetihorních zkamenělin, které je možné obdivovat i ve sbírkách regionálních muzeí. V roce 1986 zde bylo objeveno velké množství zubů a kostí, které patřily známým i dosud neznámým druhům obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Ve vitríně je např. otisk želvího krunýře, kostry ryb, různé druhy hmyzu a měkkýšů či zkostnatělý štítek aligátora.

Přesuneme-li se do starověku, čeká na nás vskutku detektivní příběh egyptské mumie z Kraslic. V Kraslicích již od roku 1867 fungovalo městské muzeum, o jehož vznik se zasloužil místní rodák Richard von Dotzauer. Součástí muzea bylo i egyptské oddělení, v němž se jedním z nejvzácnějších exponátů stala mumie v sarkofágu, kterou muzeu někdy kolem roku 1890 daroval hrabě Nostitz. S odsunem německého obyvatelstva se rušila i řada muzeí v oblasti Sudet, kraslické muzeum nevyjímaje. Řada exponátů byla zlikvidována, zachránily se jen některé listiny, které byly převezeny do archivu v Lokti, část předmětů byla převezena do sklepa bývalé budovy městské věznice v Kraslicích. V knize Kraslická kronika od Václava Kotěšovce se uvádí, že "…na místě zůstaly jen prázdné vitríny, několik bezcenných zbraní, sošek a mumie". Ta byla přemístěna na půdu, kde ji objevili při opravě střechy v roce 1954. A protože se soudruzi mylně domnívali, že se jedná o mumii zakladatele muzea R. von Dotzauera, nařídili její pohřbení na místním hřbitově. Pokud vás zajímá, jak se mumie, resp. její sarkofág dostal do Národního muzea, zajděte se na ni sami podívat nebo čtěte zde a zde.

Konec středověku a raný novověk byly v Krušných horách ve znamení stříbrné horečky. Její otisk v Národním muzeu můžeme vidět v expozici Nerostné bohatství Čech, která dokumentuje těžbu nejen stříbra, ale také cínu, mědi či uranu. A nejvýznamnější lokalitou byl Jáchymov, který se v 16. století stal po Praze druhým největším městem Českého království. Jáchymovský stříbrný tolar byl inspirací pro americký dolar. Jáchymov proslul také těžbou uranu, jehož rudy posloužily Marii Curie-Sklodowské při objevu radia a polonia. V době studené války byl Jáchymov klíčovým zdrojem uranu pro Sovětský svaz. Další zmínky o nerostném bohatství Krušných hor se váží ke Krupce, Cínovci a Horní Blatné, odkud pocházejí i cínoví vojáčci.

V expozici Okna do pravěku zkuste najít do fialova zbarvený minerál Proustit z Jáchymova. Zajímavostí tohoto kamene z dolu Svornost je, že jej muzeu daroval sám císař František I. už v roce 1820, tedy krátce po jeho založení.

Až do června 2026 je pak v nové budově muzea k vidění výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha. Dozvíme se zde mj., že tento pedagog, spisovatel, amatérský archeolog, zakladatel lyžařských kurzů a ozdravných pobytů u moře a nadšený skaut na přelomu 19. a 20. století působil jako učitel také v Hostomicích u Bíliny, Kopistech a v Mostě.

Národní muzeum si zaslouží výlet na celý den. Je k dispozici ke stažení i aplikace, díky níž se k jednotlivým exponátům dozvíte mnohem více. Pro děti jsou v některých sálech v lavičkách originálně zpracované komiksy s otázkami vztahujícími se k dané expozici.

A až objevíte všechny otisky Krušných hor v Národním muzeu, vydejte se po nich pátrat zase k nám do Krušnohoří.

• Seite drucken