Ve stopách Habartovského pochodu

Tentokrát vás zveme na delší trasu, kterou jsme absolvovali v rámci zářijového charitativního pochodu Habartovský incident 1938. Vzhledem k tomu, že vede převážně po zpevněných cestách a má dohromady 21,7 km, doporučujeme ji klidně absolvovat i na kole. A teď už pojďte nebo pojeďte s námi!

Naše putování začíná na hřišti v Habartově, obci, jež se rozkládá z větší části na mírném svahu severozápadního okraje sokolovské hnědouhelné pánve, z původní rozlohy města zbyl kvůli těžbě jen zlomek, nicméně se k ní v současnosti řadí i části Kluč, Úžlabí, Lítov a osada Na Rovince a Horní Částkov. My se z Habartova vydáváme severozápadně po cyklostezce směr obec Hrádek. Převážně po otevřené krajině plné polí a luk se dostáváme k prvnímu zájmovému bodu - Kaple nejsvětější trojice. Malá malebná kaplička stojí hned naproti koňskému ranči Windy Hill Ranch Krajková. Je zároveň místem, odkud startuje Krušnohorská padesátka pořádaná Živým Sokolovskem.

Pomalu scházíme do neméně malebné obce Krajková. Ta svůj název získala (bez překvapení) díky krajkářské výrobě, ve které měla bohatou tradici. Dokonce zde byla provozována škola, která se stala první krajkářskou školou v Krušných horách. Ve výrobě byly zhotoveny například svatební šaty císařovny Alžběty nebo krajky pro pražského kardinála. Dnes už zde krajkářství připomíná už jen název obce, ale pěkné je stále, o tom žádná. Třeba takový kostel sv. Petra a Pavla chráněný jako kulturní památka určitě stojí za návštěvu.

My ale v rámci pochodu pokračujeme rychle dál. Míjíme přistávací dráhu pro malá letadla v Květné, několik větrných elektráren a jen se vzpomínkou na jiný výlet si představujeme nedalekou přehradu Horka. Jde o zásobárnu pitné vody pro celé Sokolovsko, proto je přístup až k ní nemožný, nicméně cesty v přilehlých zalesněných svazích jsou nádherné a otevřené ohleduplným návštěvníkům.

Nicméně už netřeba blouznit o vodě, kousek za Lítovem scházíme konečně ze silnice na písčitou cestu Lítovské výsypky. Zde najdeme stejnojmennou naučnou stezku s podtitulem UMĚLÁ POLOPOUŠŤ. Na silně kyselých substrátech se jen velmi obtížně vytváří souvislý rostlinný pokryv a vzniká zcela specifické přírodní prostředí s nezvyklou flórou a faunou. Výsypka vzniklá rekultivací je tvořena především materiálem ze zaniklých povrchových hnědouhelných lomů Libík, Boden a Medard.

Poslední dva byly přetvořeny v jezera, která slouží k aktivnímu odpočinku. U jezera Boden si můžeme užít inline dráhu nebo workoutové hřiště. Medard představuje největší rekultivační jezero v ČR, má průzračnou vodu a svou rozlohou je právem označováno jako české moře. V současné době slouží vodní plocha převážně rybářům, je zde ale plánované velké středisko nejen vodních sportů.

Necháváme vodní plochy za sebou a putujeme k poslednímu bodu Habartovského pochodu - Muzeum bezpečnostních sborů. Ten vznikl jako důstojná památka odkazu hrdinů tzv. habartovského incidentu, během kterého se 13. září 1938 v obci střetli českoslovenští četníci a sudetští Němci. Expozice muzea je rozdělena do několika částí, ve kterých se návštěvníci podrobně dozví o tragických událostech roku 1938, prohlédnou si expozici Historie bezpečnostních sborů prvorepublikového Československa a navštíví menší místnost, která je vybavená jako četnická stanice. A především doplní povědomí o tom, proč se ten 22 km pochod vůbec šlape.

• Vytisknout stránku