Propadlina dolu Červená jáma

Těžba cínových rud na Přední Hřebečné je písemně doložena k roku 1545, pravděpodobně však začala již dříve. Hornicí zde sledovali zhruba 15 greisenových žil, které se kříží v prostoru dolu Rote Grube (Červená jáma). V okolí tohoto dolu se zachoval systém velkolepých povrchových dobývek (pinek), které jsou největší svého druhu v Krušných horách a pravděpodobně i na světě. Hlavní, elipticky protažená pinka směru VSV-ZJZ, která vznikla na místě čtyř původně samostatných dolů, má délku 230 metrů, šířku kolem 30 metrů a hloubku přes 20 metrů, na tuto pinku navazuje další o délce cca 120 m. V blízkosti Červené jámy se vyskytuje řada menších, stále však obrovských povrchových dobývek z 16. až 18. století, například na žíle Wildbahn. Doly byly odvodňovány dědičnou štolou Jiří, která však vzhledem k poměrně ploché morfologii terénu umožňovala těžbu jen z hloubky o málo větší než 60 m. Doly na Přední Hřebečné byly v provozu do konce 18. století, později zde těžba již neprobíhala.