Z Mikulovic na Jedlovou horu

Dneska se vydáme na příjemnou lesní procházku. Sice nastoupáme celkem přes 300 výškových metrů, ale ani nám to nepřijde. A jestli je všude horko, tak tady je docela příjemně.
Zaparkujeme na parkovišti v Mikulovicích a vydáme se po silnici směrem na Horu Svaté Kateřiny. Ale nebojte, po 300 metrech z ní odbočíme doleva a pak už to bude příjemná turistika. Zpočátku půjdeme po Stezce Českem a současně po červené dálkové trase E3. Ta je někdy označovaná jako EB neboli Eisenach - Budapest, vděčným námětem hovoru tedy může být dohadování, kterým směrem je Eisenach a kterým Budapešť! 

Za půldruhého kilometru dojdeme k rozcestí u Dřevařského rybníka. Určitě si ho zajděte prohlédnout. Půjdeme kolem něho sice i cestou zpátky, ale to už se nám nebude chtít (nebo se možná mezitím setmí, jako se to stalo nám). 

Stoupáme dále po červené, až dojdeme do nejvyššího místa naší dnešní cesty, 903 m.n.m. Zde přecházíme jedno z místních rozvodí: pramení zde Kateřinský potok, který za našimi zády teče do Německa, a Kundratický potok, který naopak vidíme před sebou a který směřuje do podkrušnohorské pánve a do Bíliny a Labe. Ale nebojte se, oba pramínky vody se zase potkají, když se před Magdeburgem vlévá do Labe řeka Mulda. A můžete se dohadovat, kterou cestou tam voda doteče dříve…

Dost vodárenských úvah. Po necelých 5 km od startu červenou značku opustíme a vydáme se doleva po neznačené cestě podél elektrického vedení. Po chvíli se před námi otevře fascinující pohled na cíl dnešní cesty, vysílač Jedlová hora. Cesta zde tvoří dokonalou, více jak kilometrovou přímku, a tak máme hezky před očima i to stoupání, které nás čeká. Nahoře posvačíme, řekneme si že jsme přesně v polovině cesty, a vydáme se zpět pohodlnější asfaltkou, která Jedlovou horu částečně omotává. 

Pod Jedlovou horou odbočíme doprava, takže Medvědí skálu obejdeme zase z druhé strany. Kolem nám už dobře známého Dřevařského rybníka pak dojdeme zpět na začátek cesty.

• Vytisknout stránku