I když vršky Krušných hor nabízí nesčetně turistických cílů, dnes jsme pro změnu zamířili do podhůří. Konkrétně do karlovarských lázeňkých lesů, které máte nadosah - cca půl hodinky jízdy z Božího Daru i Perninku. Dnešní výlet je poměrně nenáročný na čas i na kilometry, ale zato pocítíme převýšení.
Začátek trasy je ve čtvrti Drahovice, v ulici Hřbitovní, kde se dá pohodlně zaparkovat. Jak jste možná uhádli, nachází se zde Drahovický hřbitov z 19. století, který je místem odpočinku mnoha slavných Karlovaráků.
Bezprostředně vedle hřbitova se nachází nejvýznamnější dílo karlovarského architekta Viktora Oerta z přelomu 19. a 20. století. Roky nevyužívané budově se přezdívá "Karlovarský dům smrti". V levém traktu se nacházela márnice, pitevna s proskleným stropem, skladiště rakví a místnost pro lékaře. Ve spojovacím traktu byly kóje pro zemřelé a v pravém obřadní síň. Byl zde využit důmyslný systém chlazení, v podlahách a ve zdech budovy jsou vybudovány větrací šachty, které i bez elektriky zajišťovaly správné mikroklima.
Toto místo s jedinečnou, i když ponurou, atmosférou mineme po pravé ruce a budeme pokračovat první odbočkou doleva, po nezpevněné cestě, která nás dovede na Goethovu geologickou stezku. Z ní uvidíme jen několik z 25 typů hornin - ale může sloužit jako další tip na trasu po lázeňských lesích. Pokračujeme po zelené turistické značce, která nás dovede k první slavné vyhlídce Camera obskura. Jméno vyhlídka získala po dřevěném altánu, který kdysi býval součástí restaurace. V jeho ztemnělém prostoru se na stěny promítaly světelné obrazy krajiny.
Dále se směřujeme lehce doprava, kde je zelená i žlutá značka. Po levé ruce se nám otevře další výhled na Karlovy Vary - vyhlídka Tři kříže. Městská legeda vypráví o násilné smrti (společné sebevraždě) tří bratrů, kteří měli v úmyslu postavit na hoře hotel a které mají tři kříže připomínat.
Kousek nad vyhlídkou najdeme další zajímavost - základy lanovky, která měla vést z Vřídelní ulice přes mezistanici na Panoramě až na vrch Tři kříže. Stavět se začala v roce 1913. Rok nato začala první světová válka, a tak se stavba musela odložit. Tuhle nikdy nedokončenou lanovku, podle historika Lumíra Hlubínka, provázela smůla od samého začátku až do konce. V šedesátých letech došlo v mezistanici k vraždě mladistvého chlapce a v devadesátých letech zde uhořel člověk.
Když budeme pokračovat doprava stále do kopce, vyjdeme na Ottovu výšinu. Zde najdeme další krásné výhledy a Ottův sloup, který se tyčí v nadmořské výšce 593 metrů na počest řeckého krále Otty.
Teď máme v nohou příjemné 2 kilometry do kopce. Vydáme se kousek stejnou cestou zpět (konečně z kopce), ale nad hřbitovem uhneme po vrstevnici doprava. Zážitek z temné historie trochu zklidní pohled na krásnou lesní cestu, která je lemovaná vysokými listnatými stromy a která končí na populárním dětském lesním hřišti U Ferdy mravence.
V blízkosti této trasy se nachází restaurace Smíchovský pavilon, který v 19. století hostil císařovnu Sissi, Tomáše Baťu nebo Antonína Dvořáka. A dnes se tam rádi postarají o vás. :)
