Proti proudu řeky Rolavy

Aneb z Karlových Varů do srdce Krušných hor

Malebná a dravá říčka Rolava pramení v oblasti, které se příznačně říká srdce Krušných hor. Napájí ji krušnohorská rašeliniště a močály nedaleko státní hranice s Německem. Odtamtud kvapem míří z kopců dolů, divoká a hučící. Zakusuje se do krajiny, kde svým tokem vytvořila malebná údolí a po necelých šestatřiceti kilometrech se v lázeňské metropoli - Karlových Varech - stává levostranným přítokem své větší a slavnější sestřičky Ohře. 

Právě její vzdálenost (přesně 34,7 km) umožňuje zdolat její tok za jediný den. Je to krásný výlet, který můžeme vřele doporučit. Rolava se dá zdolat pěšky, nebo na kole, zdatnější sportovci mohou celou trasu také běžet. V zimě je třeba na některých úsecích zapojit také běžky a zdolat tok řeky zvláštní sportovní kombinací. Konec řečí, pojďme vyrazit. 

Stojíme v Karlových Varech, pod autostrádou po které proudí stovky aut a koukáme, jak se Rolava vlévá do Ohře. Voda, která ještě nedávno hučela v téměř tisíci metrech nad mořem (řeka pramení ve výšce 918 metrů), bude jako součást Ohře pokračovat dál, do Labe, a pak až do Severního moře. Rychlá rozcvička a vyrážíme na cestu. 

Procházíme karlovarskou čtvrť Rybáře, mineme rekreační areál, který nese stejné jméno jako řeka, kterou sledujeme, projdeme okolo nádraží ve čtvrti Stará Role a už jsme z města téměř pryč. Panelové domy mizí a cesta vede příjemnou stezkou skrze zahrádkářské kolonie. Rolava se zde klikatí, sem tam se objeví peřej, ale takový kalup, jaký na nás čeká nahoře v horách, to není. Míjíme farmu Kozodoj, kde se na chvíli zastavujeme. Kozodoj je ekocentrem, kde pořádají tábory, kroužky, mají tu chráněné bistro, a také krásnou kvízovou stezku. Na kvízy ale není čas, musíme dál. Řeka tady víceméně kopíruje železniční trať, vlní se, kroutí, až se před námi najednou objeví první domy. Jsme v Nové Roli. Za zmínku stojí krásný kostel, zasvěcený svatému Michaelovi, který leží téměř na dohled řeky. Že jej Rolava nesmetla některou ze svých obrovských povodní, které historie pamatuje, je velké štěstí. 

Procházíme Novou Rolí, míjíme vlakové nádraží a areál porcelánky Thun (doporučujeme někdy návštěvu muzea porcelánu) a za městem se znovu noříme do přírody. Ta se tady mění, řeka nabírá na rychlosti a zakusuje se do příkrého údolí. Máme za sebou prvních deset kilometrů. Pokračujeme po staré nejdecké silnici, Rolavu na dohled. Občas jsme na úrovni toku, občas na něj koukáme, jak se dere desítky metrů pod námi, už jsme zkrátka téměř v horách. Mineme Smolné Pece a zanedlouho jsme v Suché. Nejdecké tovární komíny máme na dohled, teď ale zrak spočine na některých domech zde v Suché. Staré, poctivé baráky, některé nádherně opravené. Na Suchou plynule navazuje Nejdek. Kdybychom měli přemýšlet, kam vás pozvat v tomto městě, nevěděli bychom, čím začít. Nejdek má svůj půvab a svá lákadla. 

Projdeme místní náměstí, míjíme věž nejdeckého hradu a už jsme u kdysi slavných železáren. Ulicí Závodu míru (vedla tudy jeho etapa) pokračujeme v závodě proti řece. Teplota v těchto místech klesá, tady už jsme opravdu v horách, tady už to hučí, tohle je pravá horská řeka. Mimochodem, výškový rozdíl od pramene k ústí dělá u Rolavy 548 výškových metrů. To je na třiceti šesti kilometrech až dost. Mineme odbočku na Vysokou Pec a přibližujeme se k poslednímu městečku na trati. Jsme v Nových Hamrech.  

Máme za sebou již dvacet dva kilometrů, rychlou občerstvovací zastávku v některém z místních zařízení bychom si zasloužili. Za Novými Hamry pokračujeme lesem, obklopeni nádhernou místní přírodou. Míjíme Chaloupecké parkoviště, oblíbené startovací místo mnoha výletů. Příjemným stoupáním míříme k Chaloupeckému údolí. Místní krajina? To se snad ani nedá popsat slovy. Jako by vám někdo do těla nalil živou vodu. Skrze bývalé Chaloupky míříme do zaniklé obce, jejíž české jméno je stejné, jako naše řeka. Rolava. Tady se zastavil čas. V tom nejlepším slova smyslu. Odsud už je to jen kousek k turistickému přístřešku Lučiny. Pramen Rolavy je odsud slabý půl kilometr. Tak Rolavo, díky za nádherný zážitek, který si nám připravila. A zase někdy na shledanou. 

• Vytisknout stránku