Nejdecká Křížová cesta

Nad městem Nejdek, které bylo odedávna jednou z bran do západního Krušnohoří, se vypíná zalesněný vrchol Křížového vrchu. Na první pohled nenápadný kopec na svých svazích ukrývá unikátní kulturní památku - Nejdeckou KŘÍŽOVOU CESTU. A právě na ní se dnes vydáme na turistický výlet.
Historie místní Křížové cesty se začala psát jedním dobrým skutkem. Anna Marie Häcklová byla místní bohatou občankou, a také bezdětnou vdovou. Svůj Nejdek měla moc ráda a když ucítila, že se blíží její poslední chvilka, zavolala k sobě čtyři svědky z řad místních občanů, aby před nimi učinila svou závěť. Když pak o týden později skutečně zemřela (1. dubna 1840), vyšlo najevo, že obrovský majetek, který po ní zbyl, se rozhodla věnovat právě na vybudování Křížové cesty. Trvalo ještě celých 11 let, než se její přání začalo měnit v realitu, v roce 1851 se ale s budováním stezky skutečně začalo.

Byla to práce nesmírně náročná, stavba probíhala v prudkém svahu a nepřístupném terénu, úsilí se ale vyplatilo. Během následujících let vyrostlo nad městem mnoho opěrných zdí a zručnými řemeslníky bylo vytesáno 14 kapliček, které měly symbolizovat 14 zastavení této Křížové cesty. Když byla trasa vytyčena a kapličky umístěny na svá místa, bylo okolo vysázeno na 250 listnatých stromů. Dílo bylo dokončeno a zbýval poslední krok. Vysvěcení místní Křížové cesty. Toho se dne 24. října 1858 ujal páter Richard Gürtler.
Ani po dokončení se ale práce na zvelebování cesty nezastavily. V roce 1860 přibyla kaple Olivetské hory, o dva roky později se započalo se stavbou další kaple - Božího hrobu, která se nacházela pro změnu na konci cesty, na vrcholu Křížového vrchu. A pokračovalo se dále. Kaplička vytesaná do skály, dřevěný a později železný kříž, to byly další součásti tohoto poutního místa. Vše tady vznikalo z iniciativy místních lidí, kteří svou Křížovou cestu, na kterou byli právem pyšní, s láskou zvelebovali a udržovali. Za první republiky pak přibyly lavičky pro odpočinutí a elektrické osvětlení. Kdo to platil? Z velké části opět místní patrioti.

Pak nastaly horší časy. Za války dostala Křížová cesta zabrat. Byla zčásti poničena, zmizela například většina laviček a odpočívadel, ani s údržbou to nebylo zrovna valné. Nikdo neměl na zvelebování cesty ani čas, ani náladu. Pořád to ale nebylo nic proti tomu, co se dělo po válce. Jak to popsat dvěma slovy? Úpadek a devastace. Křížová cesta zpustla, mnoho z jejího inventáře bylo zničeno, nebo rozkradeno.

První pokusy o obnovu Křížové cesty datujeme do roku 2000, kdy se o ně pokoušeli nejdečtí občané. Vznikly dokonce obnovené reliéfy - leč po několika dnech si na nich kdosi vybil svoji frustraci. Místní ale svoji snahu nevzdali! Křížová cesta byla obnovena a upravena, reliéfy vytvořil nejdecký výtvarník Heřman Kouba, zdobné prvky pan Stanislav Nádeníček, a nakonec se nejdecká Křížová cesta dočkala svého znovu vysvěcení. To provedl v neděli 31. srpna roku 2008 plzeňský biskup František Radkovský.
Dnes je Křížová cesta, Nejdek ideální destinací k výletu, a také místem k zamyšlení a vnitřnímu zklidnění. Vřele doporučujeme!

• Vytisknout stránku