Hornickou krajinou v okolí Horní Blatné

Dnes bychom vás rádi pozvali na výlet unikátní hornickou krajinou, která se díky své bohaté historii dostala až na seznam světového kulturního dědictví a je tak zapsána mezi památky UNESCO. Výchozím bodem našeho putování je městečko Horní Blatná. 

Do Horní Blatné se dá pohodlně dojet autem, dokonce zde většinou i bez problémů zaparkujete. My ale pro svou cestu do hor volíme raději vlak. Nádraží leží v Horní Blatné jen kousek od centra obce, na jeho jihozápadním okraji. Od stanice se vydáváme do mírného kopce a hned narážíme na první místní zajímavost. V Horní Blatné nalezneme hned několik církevních objektů, což jen dokládá, jak významné toto město kdysi bylo. První z nich, Kaple svatého Kříže, obklopená hřbitovem, nese na své zdi pamětní desku, odkazující na Adalberta Hahna. Říkalo se mu krušnohorský Faust, byla to postava obklopena mnoha tajemstvími a přisuzovaly se mu různé výjimečné, až nadpřirozené schopnosti. Pro ty, kteří by se o Adalbertu Hahnovi chtěli dozvědět více, doporučuji knihu od pana Otakara Boříka. Mimo jiné se v ní dozvíte, že právě zde, v Kapli svatého Kříže, je Adalbert Hahn pochován. A my vyrážíme dál. 

Náměstí v Horní Blatné je zasvěcené svatému Vavřinci, stejně jako dominantní kostel, stojící v jeho středu. Vedle kostela je několik informačních tabulí, kde se dozvíte leccos o historii i současnosti města. Horní Blatná byla založena na přesném šachovnicovém půdorysu, náměstí má tvar obdélníku a pravidelný tvar zástavby vás skutečně praští do očí. Žádné domy jen tak hala bala, bez ladu a skladu, vše má svůj řád. Dojem trochu kazí stav některých fasád, zasloužily by si trochu péče. Na náměstí mají kromě úřadu také kino, nebo krásné hokynářství.  Pokud by vás krátká cesta z nádraží unavila, vězte, že na místním náměstí najdete hned několik restaurací. Pro turisty ideální stav. My ale ještě můžeme, a tak vyrážíme dál. 

Dalším cílem jsou proslulé Vlčí jámy. Cestou k nim narážíme na místní muzeum - zvědavost nás nutí nahlédnout dovnitř. Pokud Vás zajímá historie těžby cínu v Horní Blatné a okolí, zavítejte sem také. V muzeu naleznete sbírku minerálů, ukázky důlní techniky, expozici cínového nádobí, které se v Horní Blatné historicky vyrábělo. Připomenout si zde můžete i slavného místního rodáka, písničkáře Hanse Sopha. Mají zde také velkoplošný model Horní Blatné, takže si ji můžete prohlédnout pěkně z výšky. My už ale běžíme dál, na jámy. 

A naši cestu kříží další atrakce. Trochu kuriózní, ale v poslední době hodně populární. Mají tu obří dřevěnou lavičku, na kterou můžete vylézt, pokochat se, případně pořídit fotografii. Nahoru se drápe, kdo může. Mladí, staří, místní i přespolní. Když se chcete trochu pobavit, posaďte se na chvíli do trávy a pozorujte snažení některých kolemjdoucích. Lopotné lezení nahoru a odvážné skákání dolů, někdy je to až o zdraví. Lavička je nazvána Vavřincova - jak jinak. 

My už jsme ale pod Blatenským vrchem a přes Vlčí jámy míříme nahoru. Cesta vede nedávno upravenou stezkou, zdolat se dá bez větších problémů. Odměnou jsou nám cestou nádherné pohledy do bývalého důlního díla Wolfgang, jehož odtěžení Vlčí a Ledovou jámu vytvořilo. Říká se, že se na dně jámy drží po celý rok sníh. Jestli je to pravda, to už musíte zjistit sami. Jednu kuriozitu vám ale prozradíme. V roce 1813 byl led z místních jam používán k ošetření zraněných vojáků v bitvě u Lipska. Jámy jsme viděli, tak teď na rozhlednu. 

Ta stojí na Blatenském vrchu (1043 m. n. m) a je po většinu roku dostupná. Rozhledna je z roku 1913 a bývá nazývána Zitina. Byla totiž svého času pokřtěna podle rakouské arcivévodkyně Zity. Na vrcholu Blatenského vrchu stával i krásný a populární hotel, jehož byla rozhledna součástí. Kdeže ty loňské sněhy jsou. Hotel byl po válce předán do správy pohraničníkům a ti se o něj starali tak dobře, až musel být stržen. Dnes je tu alespoň stánek s občerstvením. Po výšlapu na vrchol přijde vhod. 

Zpátky do Horní Blatné se vydáváme druhou stranou, po žluté turistické trase. Kdyby někdo z vás neměl dost a toužil po dalším putování, může se na rozcestníku pod vrcholem vydat na nekonečné množství cest, vedoucích v okolí. Jedna z nich se jmenuje Želená - jsme přeci v krajině horníků. Nás ale namísto procházky láká posezení v některé z místních hospůdek a hlavně - musíme stihnout vlak! Cestou vidíme další zajímavosti - Blatenský vodní příkop, množství propadlin po hornické činnosti, nebo třeba Černé jezero. Nikomu to neříkejte, ale v zimě je tam skvělé otužování! 

Horní Blatná toho zkrátka nabízí tolik, že jedna návštěva rozhodně nestačí. A na to vemte jed, že se sem brzy vypravíme znovu!

• Vytisknout stránku